Nepálský čaj

Nepál, chudá himalájská země, která je Budhovým rodištěm patří mezi kvalitní producenty černého čaje. Čaj pěstovaný na hranici s indickým Darjeelingem má všechny vlastnosti darjeelingských čajů. Bývá zpracováván i stejnou metodou. Chuťově jde o silné
černé čaje s příměsí chuti čaje zeleného, jak je pro tuto oblast zvykem.
S pěstováním čaje v Nepálu se začalo někdy kolem roku 1873, kdy plukovník Gajraj Singh Thapa, nevlastní syn tehdejšího předsedy vlády Junga Bahadura, byl pracovně na
.jpg)
cestě v sousedním indickém Darjeelingu. Byl ohromen, jak pohledem na mladé zelenající se čajové plantáže, tak i všude se podávajícím vynikajícím chutným nápojem z darjeelingské produkce. Po návratu do Nepálu se ovšem nemohl spokojit jen s nádhernými vzpomínkami na darjeelingský čaj. Rozhodl se vypěstovat si pro sebe a také pro Nepálské království čaj vlastní.
Plukovník nečekal a brzy založil dvě plantáže: Ilámskou plantáž a Soktimskou plantáž, každou ve velikosti přibližně 41,68 ha. Tímto oficiálně vznikl Nepálský čajový průmysl. Po více než 100 let byl kontrolován vládnoucí kastou a pomalu, avšak stále, se rozvíjel. V roce 1920 existovaly pouze dvě plantáže a zabíraly plochu okolo 94,29 ha. Ročně se na nich vyprodukovalo něco okolo dvou tun čaje. Dnes jsou plantáže rozmístěny na ploše 2153 ha ve výšce od 3000 do 7000 metrů nad mořem. Asi 300 ha patří státu, 700 ha je majetkem různých soukromých společností a zbytek patří drobným zemědělcům.
Celkově se v Nepálu vyrobí 244 tun čaje za rok. Vyrábí se velké množství

rozdílných zelených i černých čajů zpracovávaných metodou CTC, ale i metodou ortodoxní. Malé množství plantáží se dokonce věnuje čajům organickým, bez příměsí pesticidů či jakýchkoliv chemických podpůrných či ochranných prostředků a obchodu „Fair Trade“. Drobný rozdíl oproti čajům Darjeelingu je v trošku tmavší barvě nálevu a jemné sladce - ovocné dochuti. Více než 60% zaměstnanců v nepálském čajovém průmyslu tvoří ženy. Na rozdíl od jiných „čajových velmocí“ většinu čaje vyrábějí drobní zemědělci. Tímto se dostává čaji vynikající péče a kvality. Největším problémem je nedostatek závodů ke zpracování čaje a mnohdy i zastaralost stávajících. Také dopravní infrastruktura není dobrá.